Slovníček pojmů

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně (s odlišením zajištěných a nezajištěných věřitelů) uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Účinky prohlášení konkursu (např. přerušení soudních řízení týkajících se majetkové podstaty, přechod všech dispozičních oprávnění k majetkové podstatě na insolvenčního správce apod.) nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a úřední desce soudu.

Tzv. nepatrný konkurs, tedy řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem, se zavádí podle zahraničních zkušeností z důvodu hospodárnosti řízení. O nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

Reorganizace je způsob řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje mj. ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Možnosti řešení dlužníkova úpadku v rámci reorganizace je nesčetně mnoho a limity klade jen to, zda navržené řešení není českým právem zakázáno, a zda s ním souhlasí věřitelé. Postavení věřitelů je podrobněji strukturováno, když se zkoumá skutečné právní a ekonomické postavení věřitelů. Podle výsledku se rozdělují do skupin, které pak plán reorganizace schvalují. Věřitelé tak činí na schůzi věřitelů, která je za tímto účelem svolána (za určitých podmínek se připouští schválení reorganizačního plánu i mimo schůzi věřitelů, což přispívá k větší pružnosti a efektivitě insolvenčního řízení). Věřitelé dále mají právo průběžně provádět kontrolu, jak dlužník plní reorganizační plán. Pro věřitele by takové řešení mělo velkou výhodu v tom, že pokud se podaří reorganizaci zrealizovat, s velkou mírou pravděpodobnosti budou jejich pohledávky uspokojeny ve větším rozsahu než by tomu bylo v případě, kdy byla podnikatelská činnost dlužníka zastavena, a dlužníkův úpadek by se řešil konkursem. Na druhou stranu je nutno zdůraznit, že reorganizace připadá v úvahu jen u podnikatelů, kteří nejsou v likvidaci, obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu a (není-li předchozí kvalifikované dohody s věřiteli – přebalená reorganizace) jestliže celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nedosáhl alespoň sto milionů korun, nebo zaměstnává-li dlužník méně než 100 zaměstnanců v pracovním poměru.

Oddlužení je způsob řešení úpadku, při němž se konsolidují dlužníkovy dluhy tak, aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně (ne však méně než 30 %, ledaže by s takovým plněním věřitel vyslovil souhlas) a zajištění v zásadě zcela z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění a od placení zbytku dluhů byl dlužník osvobozen. Jedním z cílů tohoto institutu je kromě konsolidace ekonomické situace dlužníka rovněž dlužníkovo „hospodářské ozdravení“. Toto řešení má umožnit dlužníkovi „nový start“ a současně snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi. O návrhu na oddlužení, který může podat pouze dlužník-nepodnikatel na stanoveném formuláři, doloženým zákonem předepsanými dokumenty, rozhoduje soud. Věřitelé následně hlasují o způsobu oddlužení, které může být provedeno jednak zpeněžením majetku dlužníka, kdy se postupuje obdobně jako v případě konkursu, anebo plněním formou splátkového kalendáře, kdy je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet věřitelům částku ve výši stanovené zákonem, tj. ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny tzv. přednostní pohledávky. Výhoda, kterou institut oddlužení přináší pro věřitele, spočívá v tom, že od dlužníka získají alespoň částečné uhrazení svých pohledávek. Institut oddlužení vychází z předpokladu, že pokud je dána dlužníkovi možnost osvobození od placení zbytku dluhu, dlužník sám se mnohem aktivněji zapojí do umořování svého dluhu vůči věřiteli. V konečném důsledku může věřitel docílit větší míry uspokojení svých pohledávek. Principiálně se vychází z toho, že oddlužení sleduje uspokojení těch dlužníků, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti.

Hrozící úpadek je situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na insolvenční řízení v tomto případě může podat pouze dlužník, nikoli věřitelé.

O moratorium může soud požádat dlužník. Potom nelze po dobu jeho trvání rozhodnout o úpadku. Dlužník tak má možnost vyrovnat se s věřiteli ještě před zahájením insolventního řízení. Věřitel může kdykoliv za dobu trvání moratoria podat návrh na jeho zrušení.

Insolvenční rejstřík je seznam insolvenčních správců, dlužníků a obsahuje i jejich insolvenční spisy. Kdokoli bude mít možnost k nahlížení do spisů, pořizování kopií a výpisy. Přispěje k větší transparentnosti úpadkové agendy a umožní rychlejší komunikaci mezi soudy i plynulejší průběh řízení.