Janota prosazuje daňovou amnestii

18. 2. 2010 | Diana Simerská

Ministr financí Eduard Janota chce vypracovat plán daňové amnestie a zaplnit tak státní kasu. Mechanismus fungování amnestie je však zatím nejasný a politici jsou proti. Uvedl to server idnes.cz.

Daňová amnestie dostává jasnější obrysy. Na ministerstvu financí se o věci rozhořela tak žhavá diskuse, že jednání muselo být včera přerušeno. Podle ministra Eduarda Janoty by měla případná amnestie v první řadě pomoci k doplnění státní pokladny. Rozhodnout se pro ni však budou muset politici sami.

"Diskutovali jsme jednotlivé varianty, na ničem jsme se ale zatím nedohodli. K parametrům, za jakých by se případně mohli lidé přiznávat, jsme se nedostali," říká Janota.

Je zřejmé, že pokud bude chtít ministerstvo lidi k placení motivovat, bude jim muset nabídnout přinejmenším beztrestnost. Jestli se však vydá mírnou italskou (nízké sankce) cestou, nebo drsnou francouzskou, v tuto chvíli není jasné.

Dozvíme se vše, radši plaťte
Podle možností, které má ministerstvo na stole, by amnestie mohla být buď jednorázová a daňový hříšník by se musel do určité doby přihlásit. Tak to udělala například Itálie. Nebo by se amnestie stala trvalou součástí daňových zákonů. "Dotyčný by pak mohl projevit lítost, že neplatil daně, a stát se po zaplacení sankcí řádným občanem. Dnes ho právní systém nutí k trvalé trestné činnosti, přiznat se nemůže, byl by potrestán," vysvětluje Peter Chrenko, náměstek resortu financí.

Politici daňové amnestii nefandí. ODS a ČSSD shodně tvrdí, že by se tak zvýhodnili nepoctivci na úkor poctivých daňových poplatníků. Názory politických stran Janotu nepřekvapují. O amnestii nehodlá nikoho přesvědčovat a rozhodnutí nechá na politicích. "Snažíme se zmapovat situaci, popsat rizika, daňové a trestně právní souvislosti. Materiál odevzdám příští vládě jako čistě technokratický podklad," říká Janota.

Sám si je vědom, že jedna amnestie by místo k nápravě neplatičů mohla vést k očekávání, že daně se vyplatí neodvádět, protože za to nepadne trest.

Kolik by se při amnestii do rozpočtu vybralo, ve variantách v tuto chvíli obsaženo není. "Vzhledem k české povaze by ta částka nebyla závratná. Navíc za stávajících daňových zákonů by se mohla vybírat až na výjimky jen částka z příjmů maximálně tři roky zpátky, " říká Jan Knížek, šéf České daňové správy. Podle některých odhadů by mohlo jít o jednotky miliard korun. Je však třeba počítat i s náklady na provedení amnestie.

Ve hře také nadále zůstává varianta vzdělávací kampaně, ve které by stát apeloval na lidi a podniky, aby nezdaněné peníze nevyváděli ven.

Ministerstvo by do kampaně však nešlo jen s prosíkem. V ruce by brzy mohlo mít potřebnou zbraň: smlouvy o výměně informací s daňovými ráji, jako jsou Kajmanské ostrovy, Bermudy, Guernsey či Bahamy.

"Sjednávání dohod bude zahájeno v prvním čtvrtletí. Budou mít charakter prezidentské smlouvy, takže nejprve budou muset projít schválením vládou, parlamentem a podpisem prezidenta," uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Podle ministerstva bude možné požádat o informaci o příjmech či majetku vybraného jednotlivce, ale třeba i o stavu a pohybech na jejich účtech. Jakmile se finančním úřadům v Česku dostanou takové informace do rukou, mohou je použít k prokázání podezření na daňový únik.

O podobných dohodách na bázi celé EU se jedná také s evropskými ráji Andorrou, Monakem, San Marinem či Švýcarskem.

Ministerstvo po včerejšku definitivně zamítlo variantu střední cesty: tedy v rámci stávajících zákonů vydávat jakési "hromadné daňové odpustky". "Pro to jsme nenašli oporu v zákoně, ministerstvo by mohlo právně narazit," vysvětluje šéf daňových výběrčích Knížek.

Není to poprvé, co se v Česku debatuje o daňové amnestii – mluvilo se o ní v 90. letech a kolem roku 2004, když se dělala reforma daní. Naposledy byla v někdejším Československu vyhlášena v roce 1936. Stát si potřeboval od lidí půjčit peníze a těm, kteří si koupili jeho dluhopisy, dovolil do této výše zlegalizovat nezdaněné příjmy.

Daňová amnestie v zahraničí

Itálie
Už třetí amnestie za deset let začala v říjnu 2009 a dosud se do země vrátil majetek za 85 miliard eur. Italští boháči mohou své peníze zlegalizovat anonymně a do poloviny prosince z přiznaných peněz platili daň pouhých pět procent. Stát očekává, že by se do země mohlo vrátit mezi 280 a 500 miliardami eur, což by mu přineslo 14 miliard eur.

Francie
Na rozdíl od sousední Itálie má tamější amnestie spíše odrazující podmínky. Kdo se přizná, musí zaplatit daně zpětně včetně úroků a ještě 80% daň ze svého nově přiznaného majetku mimo republiku. Když to neudělá a berňák na něj přijde, může přijít o všechno a ještě být trestně stíhán. Také zde byla amnestie prodloužena.

Německo
Podle odhadů z Německa ročně odteče nezdaněných 30 miliard eur zejména do Švýcarska, Lucemburska a Rakouska. V roce 2004 Německo vyhlásilo amnestii – úřady vybraly miliardu eur, čekaly však pětkrát tolik. Němci se teď vydali alternativní cestou a nakupují data uniklá ze zahraničních bank a ukázkově trestají takto usvědčené únikáře.

Velká Británie
Už druhá amnestie začala loni v září. Do půl roku se mohou boháči přiznat ke svým kontům v zahraničí a z peněz zaplatí 10% daň. Podle únorových údajů se přihlásilo na 10 tisíc lidí. Pokud se nepřiznají a úřad na ně přijde, dostanou 30 až 100% penále a hrozí jim vyšetřování pro daňový únik. Předchozí amnestie z roku 2007 vynesla 400 milionů liber.