Jan Wiesner: Lidé v našich družstvech cítí, že na to nejsou sami

17. 2. 2010 | Diana Simerská

Viceprezident Hospodářské komory České republiky a předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner v rozhovoru pro časopis Fresh Marketing v pondělí řekl, že v současné době je pro firmy nejdůležitější předcházet tíživé finanční situaci. Přinášíme kompletní přepis rozhovoru.

Již sedmnáctým rokem působí ve funkci předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev, takže se v oblasti družstevnictví vyzná jako málokdo v naší zemi. Jan Wiesner nás nechal nahlédnout „pod pokličku“ svazu, kterému předsedá. Povídali jsme si o různých marketingových aktivitách, o hospodářské krizi i jejích dopadech, o anketách a výstavách i o tom, jaké zkušenosti si mohou předávat například družstva stavebníků či kadeřníků.

* Jak vlastně družstva v České republice fungovala a fungují?

Historie družstevnictví v Čechách je více než stopadesátiletá. O jeho rozvoji na území tehdejšího Rakouska-Uherska svědčí i vydání družstevního zákona v roce 1873. V roce 1895 byl potom založen Mezinárodní družstevní svaz, u jehož zrodu stáli i zástupci českých družstev. Tato organizace funguje dodnes a sdružuje již více než 800 miliónů členů z celého světa. I tato skutečnost je důkazem toho, že družstevní forma podnikání, v počátcích soustředěná spíše na oblast spotřeby a vzájemné finanční pomoci, se dnes uplatňuje takřka ve všech oblastech práce a materiální výroby. Výrobní družstva jsou prostřednictvím našeho svazu zastoupena i na mezinárodním poli. Významnou roli v oblasti družstevnictví sehrává Družstevní Asociace ČR, v níž jsou kromě našeho svazu sdruženy Svaz českých a moravských spotřebních družstev, Svaz českých a moravských bytových družstev a Zemědělský svaz ČR. Ptáte-li se na principy fungování našich družstev, je třeba zdůraznit, že družstevní hodnoty, založené od počátku na vzájemné spolupráci, možnostech osobního podílu a spolurozhodování o základních aktivitách družstevního subjektu, uplatňují naši členové v právních podmínkách, ve kterých realizují svoji podnikatelskou činnost i ostatní právnické osoby. I naše družstva se řídí obchodním zákoníkem a dalšími normami platnými pro podnikatelské subjekty.

* Váš svaz dnes sdružuje více než dvě stě výrobních družstev rozmanitých oborů. Jak se vám daří naplňovat požadavky tolika družstev se širokým sortimentem výrobků a služeb? Přistupujete ke každému z nich individuálně?

Máte pravdu, že se výrobní sortiment jednotlivých členských družstev našeho svazu značně liší. Na rozdíl od úzce specializovaných oborových sdružení najdete mezi našimi členy jak výrobce drobných dekoračních a upomínkových předmětů, tak poskytovatele služeb i podnikatelské subjekty produkující ve značných objemech a v mezinárodních kooperacích. Naše členská družstva jsou činná v rámci nábytkářského, textilního, oděvního, chemického, plastikářského, stavebního, elektrotechnického, obalového a potravinářského průmyslu. Najdete mezi nimi i tradiční výrobce hraček, předmětů umělecké výroby či poskytovatele služeb. Tomuto rozptylu odpovídá i organizační struktura svazu, v jejímž rámci poskytujeme servis, který v té či oné míře mohou využívat podniky napříč výrobními programy. Zvláštní pozornost pak věnujeme problematice družstev handicapovaných, tedy těch, u nichž více než polovinu zaměstnanců tvoří lidé s různými typy postižení. Takových družstev je mezi našimi členy čtyřicet pět.

* Jaké služby svým členům vlastně poskytujete, s čím jim radíte a v čem je zastupujete?

Každý podnik, bez ohledu na počet zaměstnanců, roční obrat či obor produkce, se musí vyrovnávat nejen s problematikou účetnictví, daní, mzdové politiky a zdravotního pojištění, ale i s praktickými otázkami dodržování legislativy v oblasti životního prostředí či s uplatňováním práva ve vztahu k družstevnímu majetku. A vezmete-li v úvahu množství a v podmínkách současné politické nestability mnohdy i nepředvídatelnost změn, s nimiž se jednotlivé subjekty soustředěné na udržení zakázek musejí vyrovnávat, je logické, že pomoc svazu v uvedených oblastech poradenské činnosti není soustředěna jen na pravidelná školení a instruktáže, kterých každoročně realizujeme kolem pětatřiceti, ale čím dál častěji i na individuální řešení problémů jednotlivých družstev. V obecné rovině se pak v součinnosti s dalšími zástupci podnikatelské sféry snažíme prosazovat jejich zájmy v rámci jednání Rady hospodářské a sociální dohody, v připomínkových řízeních a v rámci dalších platforem celostátního dosahu.

* Daří se vám marketingově prosazovat to, aby byla družstva, která jsou členy vašeho svazu, vnímána jako prestižnější a důvěryhodnější než ta, která členy vašeho svazu nejsou?

Jsme si vědomi toho, že nejen kvalitní výrobek, ale i způsob jeho uvedení na trh a patřičná prezentace výrobce jsou v dnešní konkurenci podmínkou úspěchu. Zejména prostřednictvím odboru podnikatelské činnosti mají naše členská družstva řadu příležitostí prezentovat své výrobky na veletrzích a výstavách. V loňském roce jsme se například podíleli na pořádání jednadvaceti společných expozic, z toho pěti zahraničních. V rámci průběžné komunikace svazu s ústředními orgány se zaměřujeme na získávání podpor, což se nám i v současných podmínkách úsporných opatření částečně daří. Pro rok 2010 jsme byli vybráni jako realizátor účasti na veletrzích Spielwarenmesse v Norimberku, IHM Mezinárodního veletrhu řemesel v Mnichově a veletrhu Farma v Poznani. Z tuzemských akcí máme potvrzenu podporu na veletrhy ITEA a For Arch v Praze. V rámci dlouhodobé spolupráce svazu s BVV organizujeme účast našich družstev na brněnských veletrzích.

* Jste jako svaz marketingově činní? Inzerujete v médiích, využíváte PR, nebo spíše spoléháte na „pozitivní šeptandu“?

I „pozitivní šeptanda“ může přispět k dobrému jménu našich družstev, ale jako svaz se na ni rozhodně nespoléháme. V rámci možností využíváme ke zviditelnění našich členů všech možných prostředků. A nemusí to být vždy drahá inzerce v prestižních časopisech, i když i na jejich stránkách se každoročně objeví tváře několika představitelů našich družstev oceněných v rámci prestižních soutěží - Manažer roku, Marketér roku, Lady Pro, Anketa 100 NEJ, Česká kvalita. A to je jenom část výčtu akcí, ve kterých bodují. Fotka na lesklé křídě přináší potřebnou prestiž, ale tradice družstevnictví je spojena spíše s každodenním životem v regionech. Stačí, když si v půli srpna zajedete do Bílých Karpat! Při každoročním „Setkání muzikantů“, na jehož programu najdete i logo našeho svazu, se potkáte snad se všemi členy našeho členského družstva Důbrava, Valašské Klobouky a přesvědčíte se, že družstva jsou nejen významným zaměstnavatelem, ale i součástí kulturního a společenského života v regionech. I to může být v dnešním globalizovaném světě součástí šíření dobrého jména.

* Pomáháte svým členům i s marketingem a přípravou reklamních kampaní nebo mediálních výstupů?

Pokud se týká mediálních výstupů, spolupracujeme v současné době s řadou odborných periodik i tiskovin určených široké veřejnosti, jejichž prostřednictvím se snažíme informovat o dění v družstevním sektoru. V této souvislosti oceňuji i zájem vašeho časopisu. Zejména pro naši členskou základnu, ale i ostatní družstevní organizace i širší okruh odborné veřejnosti pak vydáváme měsíčník Výrobní družstevnictví. Prostřednictvím tohoto časopisu informujeme nejen o dění v rámci našeho svazu, ale formou reportáží zejména o činnosti družstev, jejich výrobních programech, účasti na významných veletrzích a podobně. Vedle toho náš svaz vydává řadu oborových katalogů, určených zejména pro obchodní partnery svazu a jeho členská družstva. V souvislosti s probíhající krizí jsme si vědomi omezených finančních možností družstev a oblast marketingu chceme významným způsobem podpořit. Ve spolupráci s družstvem Ergotep, družstvem invalidů v Proseči u Skutče, v současné době připravujeme realizaci projektu družstevního zásilkového obchodu. Chceme, aby se jeho prostřednictvím staly družstevní výrobky snáze dosažitelnými pro naše zákazníky ve všech regionech České republiky. V této souvislosti počítáme i s vydáním katalogu a s marketingovou akcí posilující obecné povědomí o prověřené kvalitě družstevních výrobků. V rámci spolupráce se Svazem českých a moravských spotřebních družstev realizujeme i rozšíření prodeje vybraných produktů v síti COOP.

* Vašimi členy jsou stavební, oděvní, kadeřnická nebo kožešnická družstva, ale i družstva handicapovaných. Snažíte se, aby si lidé podnikající v těchto rozmanitých sférách navzájem předávali své zkušenosti? Pomáhá jim to v práci?

Rozhodně. Zvlášť v dnešním překotném vývoji a mnohdy jen těžko čitelném podnikatelském prostředí je každá příležitost ke konzultaci nejen posílením vědomí, že na to „nejste sami“, ale i příležitostí k reálné, konkrétní pomoci v odborných problémech. Naši členové se scházejí dvakrát do roka: vždy v červnu na valném shromáždění a v listopadu na celorepublikové poradě. A řada konkrétních úskalí, s nimiž se během uplynulého období ve svých družstvech potýkali, bývá součástí nejen oficiálních jednání, ale i neformálních diskusí v rámci doprovodného společenského programu. Účastí různých významných osobností podnikatelského světa, které na naše setkání pravidelně zveme, pak předsedům našich družfresh stev poskytujeme příležitost nahlížet na každodenní problémy v širším kontextu hospodářsko-politického vývoje. Ale nejedná se jen o příležitostné konzultace. Vědomí významu vzájemné komunikace mezi svazem a družstvy nás na sklonku loňského roku vedlo k zavedení nového komunikačního média - extranetu. Jeho výhodou je nejen rychlost přenosu informací, ale především interaktivní charakter. Vedle novinek z oblasti ekonomiky, práva, financí, energetiky, techniky, problematiky životního prostředí, aktuálních výzev a soutěží, nabídky seminářů a školení umožňuje družstvům i bezprostřední reakce na zadané informace. Vedle Informačního přehledu a časopisu Výrobní družstevnictví je tak dalším médiem sloužícím potřebám našich členů.

* Jak na družstva dopadla současná ekonomická krize? Která odvětví zasáhla nejvíc?

Družstva, jejichž hospodářský výsledek nebyl krizí negativně ovlivněn, jsou spíše výjimkou. I když krize zatím nebyla mezi našimi členy přímou příčinou úpadku, statistické údaje svědčí o tom, že většina družstev byla nucena k přijetí mnohdy výrazných úsporných opatření. K omezení výroby a snížení stavu zaměstnanců došlo nezřídka v důsledku negativního vývoje průmyslových gigantů, jejichž významnými subdodavateli jsou často právě naše členská družstva. Významný pokles zaznamenáváme například v oblasti textilní výroby, což je však vedle dopadů krize především důsledkem levné asijské konkurence. V souvislosti s hospodářskou krizí se náš svaz soustředí nejen na pomoc družstvům při využívání programů ze strukturálních fondů, ale především na posílení marketingových aktivit, poskytování aktuálních informací o možnostech kooperace, na tendry a na podporu družstevního zásilkového obchodu.

* Co radíte družstvům v případě, že se dostanou do tíživé finanční situace?

Obecně lze říci, že tíživé finanční situaci je nejlépe předcházet. I když jsou jednotlivá družstva samostatnými podnikatelskými subjekty a následky jejich špatných manažerských rozhodnutí není v silách svazu odvrátit, přece může být jejich budoucnost ovlivněna přístupem k využívání služeb, které poskytujeme. Včasný zájem o využití prostředků ze strukturálních fondů, aktivní sledování nabídky vhodných obchodních příležitostí a další informace a služby poskytované svazem jsou společně s nabídkou pomoci při zpracování projektů šancí, jak negativnímu vývoji zabránit. Jedinečnou příležitostí pro naše členská družstva je i možnost čerpání úvěrů z prostředků fondu dlouhodobého úvěru našeho svazu. Tento fond nabízí ve srovnání s bankovními úvěry vyšší výhodnost úvěrování.

* Jsou některá družstva přímo na pokraji krachu? A může jim v takovém případě váš svaz - jako jejich „patron“ - poskytnout finanční pomoc, případně jim takovou pomoc zprostředkovat?

V případě, že přijdou včas s dobrým podnikatelským záměrem, poskytneme jim veškerý servis, který zvýší jejich šanci na další existenci. Při „zachraňování tonoucích“, kteří se vědomě vydali na tenký led, však musíme mít na zřeteli, že jako zájmové sdružení právnických osob odpovídáme za hospodaření s prostředky svazu.